|
|
Geometricko-morfometrický přístup k věkové a pohlavní variabilitě acetabula
Cibulková, Simona ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
5 Abstrakt Tato práce analyzovala pomocí 3D geometricko-morfometrického přístupu věkové a pohlavní rozdíly, vyskytující se v oblasti facies lunata pánevní kosti. Acetabulum 240 jedinců obou pohlaví ve věku od 20 do 90 let, pocházejících ze 3 geografických oblastí, bylo porovnáno prostřednictvím landmarků a semilandmarků, rozmístěných podél okraje facies lunata. Práce navázala na studii San-Millán et al. (2017a), v níž bylo acetabulum zkoumáno pomocí 2D geometricko-morfometrického přístupu. Analýzy v této práci ukázaly, že velikost, pohlaví i věk významně ovlivňují tvar acetabula. Rozdíly mezi pohlavími spočívají ve velikosti a hloubce acetabula, šířce incisura acetabuli, v nárůstu kosti na rozích facies lunata a podél jejího okraje. Pozorované změny spojené s věkem jsou sdíleny muži i ženami a zdá se, že souvisejí s postupným ukládáním kosti podél vnějšího okraje facies lunata, na rozích facies lunata, i ve fossa acetabuli, která má tendenci ztrácet morfologii jetelového listu se třemi laloky. Výsledky geometricko-morfometrické analýzy v našem souboru naznačují, že acetabulum je vhodnější spíše pro odhad věku jedinců mladších 65 let. Klíčová slova: Bioarcheologie, forenzní antropologie, odhad věku, odhad pohlaví, acetabulum, facies lunata, populační specificita, analýza hlavních komponent, kanonická...
|
|
|
Digitální forenzní antropologie a pohlavní dimorfismus pánve recentní populace: implikace pro metody odhadu pohlaví.
Mesteková, Šárka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dobisíková, Miluše (oponent)
Diplomová práce využívá metrického hodnocení 3D modelů vytvořených z CT snímků. Materiál tvoří CT snímky pánve 51 mužů a 55 žen recentní francouzské populace, dále metrická data 10 lineárních rozměrů stejné geografické provenience z poloviny 20. století, dodané školitelem (n=113). Cílem diplomové práce je zjistit stupeň pohlavního dimorfismu současné francouzské populace a srovnat jej se stupněm pohlavního dimorfismu v této geografické oblasti v polovině minulého století. Intraindividuální chyba měření lineárních rozměrů pánve se pohybovala do 2%. Obě skupiny byly statisticky testovány. Index pohlavního dimorfismu (ISD) byl použit k hodnocení stupně pohlavního dimorfismu mezi oběma skupinami (Paříž ISD = 8,28, Marseille ISD = 6,50). Rozdíl mezi populací z pol. 20. st. a recentní populací testovaný dvouvýběrovým t-testem však nebyl statisticky signifikantní (p = 0,680). Sekulární trend byl vyjádřen pomocí z-skóre. Výsledky ukázaly, že změny na pánevní kosti mezi oběma skupinami nejsou významné, jelikož ani jeden rozměr nepřesáhl ±2 SD. Závěrem jsme ověřili reliabilitu metody DSP ("Diagnose Sexuelle Probabiliste") (Murail et al., 2005) pro rozměry odečítané z 3D modelů vytvořených z CT snímků. Výsledky ukázaly správnost přiřazení pohlaví u mužů v 93,14%, u žen pak 95,45%, chyba byla nižší než 1%....
|
|
|
Odhad pohlaví lebky podle povrchu exokrania s využitím CT skenů
Musilová, Barbora ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Friedl, Lukáš (oponent)
Diplomová práce vychází metodologicky ze studie Abdel Fatah et al. (2014), kterou rozvíjí a modifikuje. Tato metoda za použití exokraniálních a endokraniálních povrchových sítí lebek dosáhla vysoké úspěšnosti klasifikace pohlaví (97 %). V naší studii jsme využili anonymizovaná CT objemová data lebek současné francouzské populace, ze kterých jsme segmentovali pouze exokraniální povrch. Na takto získaných virtuálních modelech jsme provedli CPD-DCA (Dupej et al., 2014). Analýza hlavních komponent byla provedena ve formě i tvaru (po odškálování velikosti). Celkem bylo analyzováno 104 lebek (51 žen a 53 mužů) ve věkovém rozpětí 18 až 92 let, s průměrným věkem 58 let u žen a 52,46 u mužů. Po využití analýzy Support vector machine (SVM) s radiálním jádrem (a s cross-validací), byla dosažena nejvyšší úspěšnost metody 87,5 % při modelování formy lebky za využití 27 hlavních komponent. Nejpřesnější klasifikace pohlaví na základě pouhého tvaru lebek byla nižší pouze o dvě procenta. V našem případě mohla být úspěšnost negativně ovlivněna vysokým věkem testovaných jedinců, protože míra pohlavního dimorfismu se se zvyšujícím věkem snižuje (Wells et al., 2007), nebo rozdílnou mírou pohlavního dimorfismu v populaci (např. Brůžek a Murail, 2006, Walker et al., 2008). Dalším, a to nejvíce pravděpodobným důvodem,...
|
|
|
Klasifikace pohlaví na základě vnější i vnitřní morfologie čelní kosti: aplikace ve forenzních vědách a v bioarcheologii
Čechová, Markéta ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Bigoni, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývala hodnocením pohlavního dimorfismu vnější i vnitřní morfologie čelní kosti. Studium pohlaví na základě vnějšího povrchu čelních kostí, objemu a povrchu čelních dutin bylo prováděno za využití metod geometrické morfometrie, které byly aplikovány na trojrozměrné modely vytvořené segmentací a úpravou souboru CT snímků hlav 103 jedinců současné české populace. První část analýzy byla věnována hodnocení formy a tvaru vnějšího povrchu čelní kosti. Metodologie vychází ze studie Musilové et al. (2016), která se úspěšně zabývala pohlavním dimorfismem exokraniálního povrchu celé lebky a jeho základě navrhuje predikční model. Na 3D virtuálních modelech čelních kostí byla pro formu i tvar hodnocena variabilita a testovány rozdíly mezi muži a ženami. Hlavním cílem diplomové práce byla klasifikace pohlaví. Nejúspěšnější klasifikační model dosáhl 86,41 % s využitím 20 hlavních komponent formy vnějšího povrchu čelní kosti. Další část práce se týkala klasifikace pohlaví pomocí metodologie navrhované Bulutem et al. (2016), jež byla aplikována na tureckou populaci. Metoda klasifikovala pohlaví u českých mužů a žen s úspěšností 70,87 %. Pro kompletnost odhadu pohlaví na základě čelní kosti byla provedena také klasifikace na základě poloměru křivosti čelní kosti, která úspěšně...
|
|
|
Odhad pohlaví lebky podle povrchu exokrania s využitím CT skenů
Musilová, Barbora ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Friedl, Lukáš (oponent)
Diplomová práce vychází metodologicky ze studie Abdel Fatah et al. (2014), kterou rozvíjí a modifikuje. Tato metoda za použití exokraniálních a endokraniálních povrchových sítí lebek dosáhla vysoké úspěšnosti klasifikace pohlaví (97 %). V naší studii jsme využili anonymizovaná CT objemová data lebek současné francouzské populace, ze kterých jsme segmentovali pouze exokraniální povrch. Na takto získaných virtuálních modelech jsme provedli CPD-DCA (Dupej et al., 2014). Analýza hlavních komponent byla provedena ve formě i tvaru (po odškálování velikosti). Celkem bylo analyzováno 104 lebek (51 žen a 53 mužů) ve věkovém rozpětí 18 až 92 let, s průměrným věkem 58 let u žen a 52,46 u mužů. Po využití analýzy Support vector machine (SVM) s radiálním jádrem (a s cross-validací), byla dosažena nejvyšší úspěšnost metody 87,5 % při modelování formy lebky za využití 27 hlavních komponent. Nejpřesnější klasifikace pohlaví na základě pouhého tvaru lebek byla nižší pouze o dvě procenta. V našem případě mohla být úspěšnost negativně ovlivněna vysokým věkem testovaných jedinců, protože míra pohlavního dimorfismu se se zvyšujícím věkem snižuje (Wells et al., 2007), nebo rozdílnou mírou pohlavního dimorfismu v populaci (např. Brůžek a Murail, 2006, Walker et al., 2008). Dalším, a to nejvíce pravděpodobným důvodem,...
|
|
|
Digitální forenzní antropologie a pohlavní dimorfismus pánve recentní populace: implikace pro metody odhadu pohlaví.
Mesteková, Šárka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dobisíková, Miluše (oponent)
Diplomová práce využívá metrického hodnocení 3D modelů vytvořených z CT snímků. Materiál tvoří CT snímky pánve 51 mužů a 55 žen recentní francouzské populace, dále metrická data 10 lineárních rozměrů stejné geografické provenience z poloviny 20. století, dodané školitelem (n=113). Cílem diplomové práce je zjistit stupeň pohlavního dimorfismu současné francouzské populace a srovnat jej se stupněm pohlavního dimorfismu v této geografické oblasti v polovině minulého století. Intraindividuální chyba měření lineárních rozměrů pánve se pohybovala do 2%. Obě skupiny byly statisticky testovány. Index pohlavního dimorfismu (ISD) byl použit k hodnocení stupně pohlavního dimorfismu mezi oběma skupinami (Paříž ISD = 8,28, Marseille ISD = 6,50). Rozdíl mezi populací z pol. 20. st. a recentní populací testovaný dvouvýběrovým t-testem však nebyl statisticky signifikantní (p = 0,680). Sekulární trend byl vyjádřen pomocí z-skóre. Výsledky ukázaly, že změny na pánevní kosti mezi oběma skupinami nejsou významné, jelikož ani jeden rozměr nepřesáhl ±2 SD. Závěrem jsme ověřili reliabilitu metody DSP ("Diagnose Sexuelle Probabiliste") (Murail et al., 2005) pro rozměry odečítané z 3D modelů vytvořených z CT snímků. Výsledky ukázaly správnost přiřazení pohlaví u mužů v 93,14%, u žen pak 95,45%, chyba byla nižší než 1%....
|
host ::
RSS.